Tenhle příběh nezačíná „Hurá, jdeme na dobrodružství!“, ale „Bylo jedno temné tajemství…“.
Někdy i ta největší a nejveselejší dobrodružství musí začít trochou smutku a pár slzičkami. Ale nebojte, mám rád příběhy, kde se záhady rozluští, hrdinové najdou odvahu a všechno dobře dopadne.
Tak se pohodlně usaďte a vydejte se s Firůvkou na cestu za pravdou. Slibuju, že to bude stát za to!
Váš autor
Honza Tkáč
Správný čas – zase ta slova! pomyslela si Firůvka a bezradně svěsila křídla. Měla chuť zakřičet tak silně, až by se otřásla celá dračí chaloupka. Místo toho se jí do očí nahrnuly slzy a v krku ji tlačil knedlík zklamání.
„Až bude ten správný čas, Firůvko,“ řekl jí tatínek jemným hlasem a pohladil ji po hlavě. V očích měl takový smutek, že raději zalezla do pokojíku.
Byl pro ni vším: ochráncem, vypravěčem příběhů i oporou. Ale jedna věc ji na něm trápila. Nechtěl jí prozradit nic o smrti její maminky. Přitom už dávno nebyla dračinka, které stačilo říct: „Na to jsi ještě malá,“ nebo „Počkáme, až budeš větší, vajíčko moje.“
A podobně pochodila i u své náhradní maminky, která ji vychovávala už od vajíčka. „To musí tatínek, Firůvko,“ vždycky jen tiše špitla.
Firůvka byla trpělivá a chápala, že je to pro tatínka těžké. Ale teď? Už chodila do Magické přípravky a brzy jí naroste magický roh. Byla skoro dospělá! A přesto největší tajemství jejího života zůstávalo zamčené za tatínkovým smutným úsměvem.
Jak zemřela její maminka? A hlavně – PROČ to tolik tají?
Ta otázka ji trápila každý den. Čím déle tatínek mlčel, tím strašidelnější to bylo. A postupně ztrácela naději, že se to někdy dozví.
Až do dnešního odpoledne.
Protože právě teď Firůvka stála přikrčená pod otevřeným oknem Ájiny chaloupky. Vlastně nechtěla poslouchat – jen šla kolem a zaslechla slova, která ji přimrazila na místě.
„Orákulum dokáže odpovědět na JAKOUKOLI otázku,“ říkala (tedy spíše hulákala) Narí nadšeným hlasem. „A má ho Dragomíra v kabinetu!“
Jakoukoli otázku? Konečně by mohla zjistit pravdu! Firůvce se rozbušilo srdce tak hlasitě, že to muselo spustit poplach v nejbližším mraveništi.
„Zítra zkouší starší ročníky, budeme mít nejmíň hodinu,“ plánovala Narí. „Stačí se tam jen vplížit…“
Firůvka už dál neposlouchala. S hlavou plnou myšlenek běžela domů. A teď stála před rozhodnutím.
Mohla by konečně znát pravdu. Stačí se vplížit do kabinetu a zeptat se Orákula. Ale při myšlence na Dragomíru se jí sevřel žaludek. Vzpomněla si, jak rozlila inkoust v Přípravce. Od té doby se na ni paní velekněžka dívala přísně pokaždé, když jí nějaké kouzlo nešlo (a že jich bylo).
Jít do Dragomířina kabinetu se zdálo jako ta nejhorší noční můra… Co když ji chytí?
Hlasujte teď – váš hlas rozhodne o Firůvčině dalším kroku! Co si myslíte, že by měla udělat?
Hlasování bude probíhat do konce září.
