Ahoj, milý čtenáři!
Tento bonusový příběh vznikl ve speciální spolupráci s hokejovým klubem HC Oceláři Třinec a je naším dárkem pro věrné fanoušky hokeje v celé České republice.
Ponoř se do začátku nečekaného dobrodružství. První část si můžeš přečíst právě teď!
Celé dobrodružství pak odhalíme všem čtenářům o Vánocích.
Pamatujete si na Werkáčka? Na mladého červeného draka, kterého už nebavilo jen tak sedět ve skalním sídle pod Javorovým a číst si o hrdinských činech svých předků. Toužil zažít vlastní dobrodružství!
Jeho opatrný tatínek byl sice proti, ale chápající maminka mu tajně darovala kouzelný amulet od jablunkovských draků, který ho měl chránit před zraky lidí. Werkáček tak mohl konečně začít tajně létat nad Beskydami. Na svých výletech si našel prvního kamaráda, vtipného lesního ducha Kůrovláska, uvězněného v pařezu, a od podivného věštce Mžoury si vyslechl záhadnou předpověď.
Víš, co Mžoura předpověděl Werkáčkovi?
Klikni zde a vyslechni si většbu
To všechno ho jen utvrdilo v tom, že jeho osud nečeká ve skryté jeskyni, ale venku ve světě. A tak se s těžkým srdcem, ale plný odhodlání rozhodl – opustí domov a najde místo, kde se sny o hrdinství stávají skutečností.
A právě tam náš příběh navazuje. V den, kdy se chystal opustit vše, co znal…
Werkáček se postavil na okraj skalní věže. Srdce mu bušilo. Byl nadšený z nadcházejícího dobrodružství, ale zároveň mu bylo smutno, že opouští rodiče. A taky byl trochu nervózní. V duchu si slíbil, že je nezklame.
Pak se mohutně odrazil, roztáhl křídla a zamával jimi. Vydal se hledat místo, kde odhodlání, statečnost a hrdinství ještě dávají smysl.
Konečně! Stačilo pár mávnutí křídly a stromy kolem se proměnily v zelenou šmouhu. Werkáček zabral ocasem, aby se vyhoupl nad les. Zaplavila ho čistá radost a opojný pocit svobody. Letí! Sám! Vstříc velkému dobrodružství!
Kam asi dneska doletím? říkal si nadšeně. Uvidím moře? Bude na severu sníh?
Zabral mohutnými červenými křídly a začal stoupat ke slunci. Otázky se mu honily hlavou jako roj včel a on stoupal ještě výš. Cítil se jako opravdový drak z legend, které mu táta čítával! Ještě nikdy neletěl tak bláznivě.
A tak nepozorně.
„HEJ! BACHA! UHNI!“ ozvalo se ostře těsně nad ním.
Než se stihl Werkáček zorientovat, zahlédl nad sebou kus padáku i s parašutistou. Prudce zahnul, jenže bylo pozdě. Pravé křídlo se mu zamotalo do tenkých lanek.
„To né!“ zoufale vykřikl parašutista a rval za šňůry. Marně. „Ne, ne, ne!“
Padák se do poloviny sbalil. Werkáček sebou trhnul, ale tím si smyčky jen víc utáhl. Zkusil mávnout. Křídlo, zatížené lidským tělem, odmítlo poslechnout.
A pak začali padat.
Vzduch kolem svištěl a řítili se zemi vstříc. Werkáček znovu zabral křídly. Chyba! Roztočili se do divoké vývrtky. Svět se změnil v rozmazanou šmouhu.
Tohle byl boj o život! Rozhodně o život parašutisty a možná i o jeho vlastní.
Parašutista se ovšem nevzdával. Neztrácel čas. Vytáhl odněkud nůž a začal rychle přeřezávat zamotaná lanka.
„Honem, honem,“ mumlal. Cink – první lanko povolilo. Krátkými řezy uvolňoval jedno lanko za druhým. Cink – další pryč. Nůž se blýskal ve slunci.
Ale země byla pořád blíž. Všechno kolem nich divoce tančilo.
Tohle přece nemůže být konec! blesklo Werkáčkovi hlavou. Musím něco udělat!
Tentokrát jen pomalu mávnul levým, volným křídlem. Zpomalili! Mávl ještě jednou. Zase to pomohlo! Pád se měnil z nekontrolovatelného řícení v o něco pomalejší sestup. Snad mají šanci.
Jenže země byla už nebezpečně blízko. Parašutista zběsile řezal dál. Najednou se ozvalo hlasité KŘUP! Poslední lanko zadrnčelo a prasklo. Werkáčkovo křídlo bylo volné!
„Jupí!“ vykřikl a okamžitě roztáhl obě křídla. Vzduch ho zachytil jako obří ruka. Jeho pád se zastavil, ale parašutista…
Muž padal dál. Vypustil záložní padák, jenže ten se jen bezmocně zamotal do zbytků toho hlavního.
Tohle nemůžu dopustit, uvědomil si Werkáček. Byla to moje nepozornost. Moje chyba.
Složil křídla a střemhlav se vrhl dolů za padajícím mužem. Vítr mu hvízdal kolem uší a oči mu slzely. Rychle se blížil a už viděl vyděšený obličej parašutisty. Jeho marnou snahu srovnat let.
Teď! Sotva deset metrů nad zemí zachytil padák svými silnými zadními tlapami. Zabral křídly ze všech sil – svaly protestovaly, klouby praskaly, ale fungovalo to! Parašutistův pád se zpomalil. Vzápětí dopadl měkce do trávy.
Zvládl jsem to! Zachránil jsem lidský život!
Werkáček se za ním úlevně ohlédl. Zabral křídly, aby nabral výšku, a v tu chvíli to uviděl.
Černé linky přímo před sebou.
Bylo pozdě uhnout. Jeho pravé křídlo narazilo přímo do drátů vysokého napětí.
PRÁSK!
Ostrá, palčivá bolest mu projela křídlem. Jako by ho pohltil oheň. Do těla mu vjel proud hnaný silou dvaadvaceti tisíc voltů. Něco takového nevydrží ani červený drak.
Před očima mu tančily mžitky. Naštěstí letěl dál a křídlo se z drátů sesmeklo. Jenže to už Werkáček nevěděl – mžitky zesílily a obklopila ho tma. Dál už jen padal.
Poznámka pro čtenáře: Werkáček je kouzelný drak – a i jemu byl zásah elektřinou osudně nebezpečný. Ve skutečném světě je elektrické vedení extrémně nebezpečné. Buďte opatrní a držte se od drátů daleko!
Co se stane, když mladý drak touží po dobrodružství, ale havárie mu zničí křídlo? Ocitne se v nejbláznivějším městě, jaké kdy viděl – v Třinci, kde všichni znají jeho jméno, nosí červené dresy a skandují před obrovskou arénou.
Zbytek dobrodružství Vás čeká pod stromečkem – kompletní příběh odhalíme o Vánocích.
